Naše letargie aneb jak vyrobit pasivního občana

"Co mne v poslední době trápí, je pasivita lidí. A to možná až nebezpečná pasivita, která umožnila uchopit veřejný prostor mnohdy lidem nevalné pověsti a chabého společensky prospěšného výkonu." (Ústecký deník.cz 2012)

 

 

Když se vás někdo bude ptát, co si o daném problému myslíte, jaký máte názor na to či ono, a pak rozhodne podle svého, bez ohledu na vaše mínění, co uděláte? Pokud se to děje opakovaně, na příští účast v podobném podniku rezignujete.

Stanete se pasivním občanem. Všeobecně je taková pasivita v sociologických a politologických učebnicích považována za nežádoucí patologický jev.

Ale pro někoho je vyrobit pasivního občana velmi prospěšné.

Proč? 

V liberální demokracii se menšina v rámci daných politických organizačních struktur podřizuje rozhodnutí většiny a tato většina je zároveň zavázána k respektování nezadatelných práv menšin a jednotlivců. V dnešní době je demokracie obecně považována za „nejméně špatný“ (Churchill) model vlády (zdroj: Wikipedie).

Aby tento model nebyl ještě horší než nejméně špatný, klade na jedince určitou míru zodpovědnosti, tolerance, empatie a schopnosti dohodnout se na důležitých otázkách i se svým oponentem. Na naší městské úrovni pak rozvržení hlasů 8:7 vyžaduje více než kdy jindy přijetí těchto uvedených principů. „Válcování“ opozice rozdílem jednoho devótně ukázněného hlasu pak přináší nejen frustraci opozičních zastupitelů a z toho pramenící pocit zbytečnosti a marnosti, ale také první náznaky neomezené vlády a prosazování vlastních zájmů a představ. A to i v tak zásadních otázkách, jako je rozpočet města. Prosadit množství investičních akcí, jejichž nereálnost je uskutečnit, se v polovině roku už naplno projevila (dosud neotevřené koupaliště) a zadlužit město částkou přes dvacet milionů korun s převahou jednoho jediného hlasu je nemoudré. Víc. Je to nezodpovědné a arogantní. A bohužel umocněné faktem, že k tomuto „prohlasování“ došlo i přes zamítavé stanovisko odborných komisí.

Někdo nám tu ukazuje vládu síly. Ale o tom demokracie není. Pak vznikají nechutné politické šarvátky, kterými je česká politická scéna bohužel tak smutně proslulá. Ale buďme spravedliví. I opozice, která má mnoho prostředků, jak dát najevo zásadní nesouhlas v některých otázkách, mlčí, působí ustrašeným dojmem. Nedokáže si prosadit zákonný nárok na včasné předkládání materiálů, o kterých se má hlasovat. A pozdní bezradné krčení ramen tenhle jev jen dokumentuje. Není divu, že tato neschopnost opozice umocňuje koaliční aroganci.

Zlomyslnosti, schválnosti, účelovost, které jsou běžné ve vyšší politice, bychom na obecní úrovni vidět neměli. A přece se staly standardem i na radnici v Tišnově.

Samolibost současné reprezentace se pak začíná rozpínat i za hranice města. Okolní obce se začínají cítit podobně odstrčené a s Tišnovem pak mají společné jen to nejnutnější. Tato izolovanost se projevuje v protestech alespoň tam, kde je to možné. Posledním takovým, a pro všechny nešťastným aktem, bylo začlenění území okolních obcí Železné, Drásov, Lomnička, Předklášteří, Dolní Loučky a dál až po Drahonín pod MAS Brána Brněnska (Kuřim), namísto pod MAS Brána Vysočiny s přirozeným centrem Tišnov.

Došlo ke zpřetrhání kdysi tak přirozených historických vazeb. (mapka MAS)

Ale je nutné zdůraznit, že k tomuto stavu, kdy okolní obce pohlíží na Tišnov jako na přinejmenším přezíravou vrchnost, dochází už více let.

Život v tišnovském regionu pak zůstává mrtvým projektem na papíře. Chystaná akce přehlídky okolních obcí Tišnovsko – od nás to nejlepší na listopad tohoto roku – snad trochu napraví tento žalostný stav. Arogance na městské úrovni se projevuje v anketách a průzkumech nejrůznějšího zaměření. Občan, který se ankety účastní, se potom přirozeně ptá, jaká je váha jeho názoru, když téměř NIKDY není k jeho názoru přihlédnuto. Posledními projevy svévolnosti radnice pak byla anketa o návrhu městského loga, kdy byl vybrán návrh, který skončil v hlasování občanů až na desátém místě . Nejnověji pak průzkum komise prevence kriminality, kdy i přes jednoznačný výsledek je touto komisí najednou doporučeno začít se zřizováním městské policie. Že by politické zadání od radních města, které nevyšlo, jak si někdo představoval? Ale vždyť to nevadí. Bude to nakonec jako tolikrát předtím. Radním se totiž podařilo „vyrobit“ pasivního občana, který rezignoval, protože „ti nahoře“ si stejně udělají, co budou chtít.

Ale tohle některým z nás něco připomíná. Ano, dobu před rokem 1989. O nás bez nás. A dnes je to tu znovu na mětské úrovni symbolicky podepřeno komunistickou zastupitelkou. Už to slyšíme zase: Na úrovni komunální politiky přece jde o věcné problémy, a ne o politiku. Ale o tu jde vždy. Bohužel. A když je silná touha vládnout, tak do spolku třeba i s čertem.

Jedinou možností je nenechat si svévoli politiků líbit. Na celostátní úrovni probíhá nebyčejná akce Rekonstrukce státu, která má za cíl SKUTEČNĚ skoncovat s korupcí a klientelismem. Přijetí potřebných zákonů se najednou nezdá tak nereálné, jak se na ně vymlouvali až doposud impotetntní politici.

A co my občané v Tišnově? Probudíme se z letargie? Nebo to bude zase ono typicky české - " Kašlu na to, stejně to nemá cenu" či "S tím se stejně nedá nic dělat?". Zavrtáme hlavy jak pštros do svých zahrádek, zalezeme do svých zahradních bazénů a budeme hrdinně někde u piva nadávat na ten "bordel a zlodějnu?"