Deblínský hrad - 1. část
počátky sídla okolo roku 1215 - tvrz s dvorcem
V blízkém okolí Tišnova najdete přes desítku hradních zřícenin, jeden hrad přestavěný na zámek a jeden hrad dochovaný v plné kráse. Díky architektu Pavlu Šimečkovi vznikla v roce 2006 série kresebných rekonstrukcí Copuli Lapidum (latinsky hromady kamení), která měla lidem přiblížit vzhled těchto sídel z nichž se většinou zachovaly pouze ony hromady kamení. Během následujících let Pavel Šimeček spolu s historikem Miroslavem Plačkem zpracovali i další hrady v povodí moravských řek a Pavlem Šimečkem jsme pro Město Tišnov vytvořili i dvanáctidílný seriál Hradní průvodce. Jeden hrad měl však smůlu. Nejen že se nedostal do televizního seriálu, ale nedostal se ani do série Copuli Lapidum, protože z něj prakticky nezbyl ani kamínek, natož hromada. Místní lidé ho během staletí rozebraly na stavbu stodol a domů. Dokonce ani 
terénní náznaky valů nebo příkopů se nedochovaly v takovém rozsahu aby si někdo troufnul odhadnout jeho podobu a zmizely pod zahradami a domy. Přitom o historii pánů z Deblína, jednoho z nejstarších šlechtických rodů na Moravě, je toho známo mnoho a jejich další rozsáhlý hrad v Dolních Loučkách se zachoval sice jako zřícenina, ale relativně dobře čitelná.
Po více jak deseti letech od vzniku prvních kreseb Copuli Lapidum a mém dlouhém přemlouvání našel Pavel Šimeček odvahu, vyrazili jsme do terénu a začali sbírat dostupný materiál k tomu, aby se pokusil nakreslit deblínský hrad tak, jak mohl v různých stavebních fázích vypadat. Práce to nebyla jednoduchá a finální kresby jsou až pátou nebo možná desátou verzí, které Pavel Šimeček neustále přepracovával a na základě vlastních zkušeností a konzultací s kolegy překresloval. Sám sice s oblibou říká: "papír snese všechno", ale kresby sídla mocného rodu pánů z Deblína vzal jako výzvu a pokusil se i z toho mála 
vyždímat maximum. Jak se mu to povedlo můžete posoudit sami, v dvojdílném pořadu, který jsme spolu na podzim natočili v okolí deblínského kostela sv. Mikuláše, kde se hradní areál nacházel. První díl je věnován počátkům sídla na začátku 13. století, kdy pracujeme s teorií, že mohlo jít o tvrz, která měla základ v místě nynější kostelní věže. Samotnému hradu, který vznikl z dnešního pohledu trochu nelogicky v nižší poloze jihovýchodně od kostela je potom věnován díl druhý.
