Náhrobník na zdi kaple sv. Antonína Paduánského
V Lomnici u Tišnova se konaly 13. září letošního roku Dny evropského dědictví.
Kromě prohlídky kostela Navštívení panny Marie, zámku, pivovaru, židovského hřbitova a řady dalších doprovodných akcí si Lomnice tento rok připomněla 350. výročí vzniku kaple sv. Antonína Paduánského.
Lomnice, podobně jako mnoho osad a měst po svém vzniku, měla v centru malý gotický kostelík a kolem hřbitov. Ovšem nejstarší kostelík stával v “podhradí”, tedy pod původním hradem, později přestavěném do podoby zámku.
S příchodem majitele panství, kterým byl František Gabriel Serényi, byl malý gotický kostelík sv. Jana Křtile a sv. Víta zbořen, hřbitůvek zrušen a náměstí dostalo nový čtvercový tvar, vymezený mocí světskou - renesanční radnicí, hospodářskou - panským dvorem, církevní - nynějším vznosným kostelem Navštívení panny Marie, jehož obrovská hmota vsazená do náměstí nenechávala nikoho na pochybách o vítězství katolicismu nad protestantismem v českých a moravských zemích po třicetileté válce. Celé náměstí sloužilo jako vstup do zámku, coby symbolu panské moci. Uprostřed náměstí byl vystavěn mariánský sloup od brněnského sochaře Mathiase Thomasbergera.
V letech 1669-1670 vznikl nový hřbitov se hřbitovní kaplí sv. Antonína Paduánského u silnice Lomnice - Ochoz. Kaple má kruhový tvar, jeho interiér a oltář byl dílem také Mathiase Thomasbergera.
Zde se tedy nacházel “nový” hřbitov pro zemřelé lomnické občany do roku 1876. V tom roce byl i tento hřbitov zrušen a založen nový, rozsáhlejší hřbitov ve stráni naproti. Majitelé lomnického panství rodu Serényi byli do tohoto roku pohřbívání v Brně v rodinné hrobce dominikánského kostela sv. Michala, po roce 1876 mají již své hrobky na novém hřbitově v nejvyšší položené terase hřbitova.
Patří se zmínit i o hřbitově židovském, který byl založený v dolní části městyse pod židovskou částí Lomnice - malém náměstíčku, kde dodnes stojí synagoga. Židovský hřbitov je ve své zachovalé podobě dokladem o životě početné židovské komunity v Lomnici, která sem přišla někdy na počátku 18. století a která bohužel následkem holocaustu v letech II. světové války téměř vymizela.
Ale pojďme zpátky ke kapli.
Na bývalém hřbitově pod kaplí sv. Antonína Paduánského je dnes malý parčík s herními dětskými prvky. Právě tudy se 13. září přicházelo na prohlídku interiéru kaple.
Na zdi kaple je z této strany připevněna náhrobníková deska s červeného drásovského pískovce, jehož jeden z lomů v Hlubokých Dvorech byl v provozu ještě za války a opracované pískovcové bloky byly používány k mostkům a propustkům zamýšlené tzv. Hitlerovy dálnice v okolí Černé Hory.
Největší lom byl u Drásova a kámen z něho byl použit již na začátku 13. století při stavbě kláštera Porta coeli.
Náhrobníková deska vystavená po staletí povětrnostním vlivům je silně zvětralá, vytesaný text, který zaplňuje většinu desky, je téměř nečitelný, ale svou délkou napovídá, že se pravděpodobně nejednalo o obyčejného lomnického poddaného.
Milá černovlasá paní, která u kaple zajišťovala prohlídku, o náhrobníkové desce nic nevěděla. A nápis prý ještě nikdo nepřečetl a nikdo neví, co je na něm napsáno. Při rozhovoru s ní jsem se díval střídavě na náhrobník a paní a všiml si, že přece jen nějaké části textu lze přečíst.
Úplně dole se daly rozeznat číslice i text : Umřela Ano 1776 dne 4. září.
No vida! Nejdůležitější vodítko - letopočet - byl dán. A text je v staré češtině a hrob podle slova "zemřela" patřil ženě.
Mnoho zápisů z farních matrik je dnes přístupno on line. Nemusíte jezdit do archívů a listovat starými knihami. Stačí jen najít příslušný rok a místo farnosti či panství.
V zápisu k danému datu je v kolonce úmrtí uvedeno:
Praenobilis domina Carolina uxor praenobilis domini Georgii Neumann directoris aeconomia lomnicensis
( urozená paní Carolina manželka urozeného pána Jiřího Neumanna ředitele ekonomického lomnického... )
Zápis v matrice není úplně shodný s nápisem na pískovcové desce, ale alespoň víme, komu hrob pod tímto náhrobníkem patřil a návštěvníci Lomnice se na Den evropského dědictví příštího roku 2021 snad dozví i tento střípek z historie krásného městyse Lomnice.
A třeba se někomu dalšímu podaří přečíst ještě další slova.
Velké poděkování patří paní Markétě Hrubešové za přečtení zápisu z matriky zemřelých.
Lomnicko za feudalismu, Rudol Hurt
Lomnice, příroda, historie, osobnosti, památky, Michal Konečný a kolektiv
