Symbolika na pískovcovém kameni na Komenského náměstí V Tišnově
Při pokládání kamenů zmizelých (Stolpersteine) jsme byli postaveni před skutečnost, že původní dům a obchod židovské rodiny Spitzových již nestojí. Celá uliční fronta od radnice směrem dolů k náměstí Komenského, dále fronta přímo na Komenského náměstí a na ulici Brněnské byla za socialismu „velkoryse“ zbourána. Místo těchto zbouraných domů zde v podstatě nic nevyrostlo.
Pokud se ale člověk podívá na podivnou stavbu na Brněnské ulici pod radnicí či na „tišnovské stodoly“ na náměstí Míru, musí říct – zaplaťpánbůh, že tu socialističtí budovatelé nepostavili nic jiného.
Jak tedy upomenout na zbouraný dům rodiny Spitzových, kde je v chodníku položen kámen se jménem Sofie Spitzové?
Napadlo nás, že bychom tu mohli umístit malý opracovaný kámen, a do něj osadit cedulku s QR kódem. Při realizaci této myšlenky jsem oslovil restaurátorku Michaelu Mrázovou ze Skaličky. Zeptala se mě na hlavní myšlenku projektu Stolpersteine a slíbila, že kámen 
obstará, zrestauruje a na místě samotném i osadí.
Byl jsem velmi překvapen, když jsem na návštěvě u ní ve Skaličce na kameni objevil dva petroglyfy – vlaštovku a hebrejské písmeno Bét, které tam Michaela vytesala.
A pak se najednou jednotlivé znaky spojily v symbol, o kterém teď něco prozradím.
Vlaštovka je znamením návratu. Vlaštovky na podzim odlétají až do daleké Afriky, aby se po tisících kilometrů dlouhém letu na jaře zase vrátily. Stejná je duchovní myšlenka projektu Stolpersteine. Lidé, kteří zahynuli v koncentračních táborech, se položením kamenu s jejich jménem se základními časovými daty tímto symbolicky také vrací do svého domova, ze kterého byly násilně odvlečeni. Jednotlivci se vrací domů, rozdělené rodiny se opět shledávají.
Písmeno Bét má svůj vlastní hluboký význam. I když je až druhé, má svoje výsadní postavení a je důležitější než první písmeno Alef.
Písmenem bét začíná slovo bérešit, první slovo v knize Genesis Starého Zákona. „Berešit bara Elohim“ je často překládáno: „Na počátku Bůh stvořil nebe a zemi...“
Písmena hebrejštiny, podobně jako ostatní starověká písma včetně řečtiny a latiny, mají svůj vlastní svébytný význam.
Písmeno Bét v hebrejštině znamená dům. Malá tečka uprostřed písmena pak znamená „toho“, kdo v tomto domě žije.
Bejt Lechem pak znamená doslova „dům chleba“ a je to jedno z nejvýznamnějších křesťanských míst – Betlém.
Materiál kamene je z drásovského pískovce, ze kterého je zbudován i klášter Porta coeli – nejvýznamnější památka v celém regionu. Je to pískovec, který dodnes najdete v základech rodinných domů, plotů, starých zdí po celém Tišnově. Tento červený permský – drásovský – pískovec je vskutku kamenem tišnovským. Už geolog Dr. Procházka ve svém knize Geologický nástin Tišnovska na příkladu Porta coeli označoval drásovský pískovec za ono pravé zlato, kteří mnozí na Květnici a jinde marně hledají.
Pak už jen zbývalo osadit kámen tak, aby jeho plochy zhruba ukazovaly na světové strany – oltáře v křesťanských chrámech jsou orientovány na východ, ale každá socha Panny Marie hledí vždy k západu. Stejným směrem hledí i ta naše tišnovská, vzdálená od 
kamene jen pár metrů.
Jednotlivé znaky se tak spojily v hluboký symbol.
Vidíte ho také?
Poznámka:
Symbol (řecky σύμβολον symbolon poznávací znamení, emblém, značka, obraz; ze συμ-βάλλειν hodit dohromady) označuje znamení, které se samo vysvětluje.
Původní význam symbolu sahá k starověké tessera hospitatis, znamení přátelské pohostinnosti, kdy host podal svému hostiteli při loučení rozlomenou hliněnou tabulku nebo hůlku. Ta pak sloužila jako poznávací znamení při příštím možném setkání člena hostitelovy domácnosti s dřívějším hostem – obě poloviny tabulky do sebe zapadly. V době před uzavíráním písemných smluv znamenal symbol v egyptském a helénistickém prostředí důkazný předmět pro uzavření smlouvy, pro identifikaci posla, přijetí peněz nebo zboží. V pozdější době byl nahrazen pečetí.
(Wikipedia)
